Výlet plný slunce, jezer, krav a muškátů
Jiné země poznávám tuze rád, zejména kvůli odlišným kulturám. Rakousko je však za humny, a tak by se mohlo zdát, že se tam s jinou mentalitou nesetkám. Tenhle výlet mě však vyvedl z omylu.
Nevšimnout si do očí bijících rozdílností prostě nebylo možné – okna jsou lemovaná rozkvetlými muškáty, zvířata se volně pasou všude, kam se podíváš, a automat na cigarety na návsi vystřídal automat na čerstvá vejce od místních pěstitelů. I ze zdejších lidí čiší něco odlišného, jakási harmonie a vášeň, s níž pečují o své okolí i dobré vztahy. Nervózní uspěchanost a věčná nespokojenost, kterou v českém prostředí bohužel vídám více než často, jako by tu byla moci zbavená.
Přijeli jsme však samozřejmě hlavně za přírodou a dobrodružstvím. Naším cílem byla především krásná jezera v okolí a také jedna ferrata. Počasí se opravdu vyvedlo a slunce nás neodbytně doprovázelo na všech cestách. Ta první byla k jezeru Gosausee. Hodinová procházka kolem břehu lemovaného nádhernými skalami, zelenými lesy a stráněmi obsypanými bučícími kravami byla doslova pohlazením pro duši. Nakonec jsme neodolali ani krátkému smočení kožíšku, protože se na tuto krásu zřejmě ani sluníčko nemohlo vynadívat a pražilo o sto šest.
Na druhý den už byl v plánu poctivý turistický výšlap. Prvních pár kilometrů bylo v teplém počasí opravdu náročných, i pandám však snaha čas od času překonávat své limity jen a pouze prospěje. Když jsme se konečně vydrápali na hřeben, čekala nás sladká odměna – nádherný výhled na údolí s hlubokým temným jezerem Großsee, jehož chladné vodě se opět nedalo odolat. Následně jsme míjeli ještě jedno jezero, ale co hlavně – plácek se zbytky sněhu. To jsou chvíle, kdy se z naprosto obyčejných věcí raduji jako malá panda! Trochu jsme se pokoulovali, nostalgicky si postavili sněhového kamaráda a pak se už vydali směrem k dočasnému domovu.
Třetí den jsme si dopřáli zasloužený oddych. Zamířili jsme ke krásnému jezeru Altausseersee, kde jsme se uvelebili na pláži a odpočívali. Dopolední relax a pozorování ryb honících se těsně pod jinak klidnou hladinou nás však dostatečně nabilo energií, a tak jsme se odpoledne vydali na ferratu s názvem Postalmklamm Klettersteig. Ta vedla hlubokou soutěskou řeky, byla lemovaná vodopády, protkaná několika lanovými mosty a jedním odvážným skokem na druhou stranu stěny. Na konci nás čekala krásná koupací tůňka s velkým vodopádem. Moje krátké nožky bohužel nejsou na takovou akrobacii stavěné, na parádní výhled z kapsy batohu jsem si však nemohl stěžovat.
Poslední den už byla únava znát nejen na nás, ale i na sluníčku. Dorazili jsme sice k jezeru Grudlsee, ale počasí nám nedopřálo víc než krátký výlet k menšímu jezeru Toplitsee, které se nacházelo nedaleko. Následoval už jen chutný oběd a hra na schovávanou před prudkou bouřkou. Ani ta nám však nezkazila celkový dojem, který by se dal shrnout snad jen jako krása, romantika a inspirace.