Dubaj – život s hlavou v oblacích
Do Dubaje jsme přiletěli ve 2 hodiny ráno. Prošel jsem odbavením, ještě na letišti jsem se převlékl ze zimního kožíšku do letní varianty a dal jsem si snídani z vlastních zásob (klasika v podobě řízku s chlebem nezklame).
U jednoho hotelu jsem měl zajištěný odvoz za mým prvním dobrodružstvím. V 5:00 mě vyzvedli a mířili jsme do pouště a asi deset minut před východem sluníčka jsme dorazili na místo (přibližně 40 km jižně od Dubaje). Součástí balíčku bylo přivítání kávou a datlemi, východ sluníčka, 45minutová projížďka na velbloudech, berberská snídaně a off-roadová jízda.
Sluníčko jsme tedy stihli, kafe mi přišlo slabé, ale datle byly slaďoučké. Nedovedu si představit, že bych jel s karavanou pouští několik dnů či týdnů. Ta třičtvrtěhodinka bohatě stačila. Berbeři ale zřejmě vycítili, že jsem přirozený vůdce. Dostal jsem totiž místo na prvním velbloudovi a vedl celou „karavanu“ čtyř velbloudů. Snídaně byla hooodně bohatá. Nesnědl jsem ani třetinu a měl jsem plné bříško. Kolem půl desáté nás řidič vysadil v centru města, odkud jsem pelášil k Burj Khalifa, kde jsem měl na jedenáctou hodinu objednanou prohlídku.
Do víru velkoměsta
Ve volném čase jsem si prošel Dubai Mall, nákupní centrum s více než 1 200 obchody na čtyřech podlažích. Plocha přes 1 000 000 m2 z něj dělá nejrozlehlejší nákupní centrum na světě. K největším atrakcím pak patří Dubai Aquarium s 10 miliony litrů vody a více než 33 000 živočichy. Prohání se tady žraloci, manty a spousta dalších rybiček. Také jsem tu našel kostru skutečného dinosaura (amphuoelias brontodiplodocus). Je stará 155 milionů let byla objevená v roce 2008 ve Wyomingu. Dinosaurus byl 8 m vysoký, dlouhý 24 m včetně ocasu.
A už se chystám do výšin. Burj Khalifa je asymetrická věž tyčící se do výšky 828 metrů (13krát výška Petřínské rozhledny) a je v současnosti nejvyšší budovou světa. Má také nejvyšší a nejrychlejší výtahy na světě (dodávané českou firmou), nejvýše položenou mešitu (158. podlaží) i nejvýše položený plavecký bazén (76. podlaží). Budova byla zprovozněna 4. 1. 2010, pouhých šest let po zahájení výkopových prací. Na její stavbě pracovalo dnem i nocí až 13 000 dělníků, kteří každé tři dny postavili jedno nové patro. Kéž by se takto rychle a precizně pracovalo i u nás.
Vyhlídková terasa „At the Top“ je ve 124. podlaží (452 m) a výhled na město je odsud úchvatný. Dokonce jsem vychytal období téměř bez smogu, tak bylo vidět daleko předaleko. I s frontou na výtah, kocháním se a focením jsem byl za dvě hodinky dole. Akorát čas na odpolední Dubai Fountain. Je to něco jako naše Křižíkova fontána, jen je největší na světě – dlouhá 250 m, osvětlená více než 6 000 světly a tryská až do výše 150 m. Odpoledne jsem si užil jen vodní a hudební show, večer je zážitek umocněn i show světelnou.
Květiny, kam se podíváš
Našel jsem si MHD a vypravil se za kytičkami do Dubai Miracle Garden. Květinová zahrada byla poprvé otevřena v den svatého Valentýna v roce 2013. Ne až tak překvapivě, je opět největší (více než 72 000 m2 s více než 109 miliony vysázených květin). V dubnu 2015 byla zahrada oceněna cenou Moselle za nové zahradní zážitky roku. Květy se udržují opětovným využitím odpadní vody metodou kapkového zavlažování s průměrným množstvím 757 082 litrů vody denně. Nevím, co se mi tu líbilo nejvíc. Obrovský květinový medvěd, Mickey Mouse nebo skutečné letadlo zarostlé květinami? Každopádně příjemný relax, určitě doporučuji všem (s výjimkou alergiků 😊).
Tento den jsem navštívil i Mall of the Emirates, druhé velice zajímavé obchodní centrum. Kromě obchodů, restaurací z 11 zemí, divadla a ultra luxusního multiplexu se 24 plátny, je hlavním lákadlem krytý lyžařský svah Ski Dubai, první kryté lyžařské letovisko na Středním východě s pěti sjezdovkami (nejdelší má 400 m) a největším krytým sněhovým parkem na světě s ledovými sochami, živými tučňáky, bobovou dráhou, freestyle zónou se skoky a rampami. Každou noc se tu prý vyrábí 30 tun pravého sněhu a vejde se sem 1 500 hostů.
Arabská Eiffelovka
Další atrakcí v Dubaji je Hotel Burj Al Arab (Bašta Arabů). Nejznámější dominanta města byla otevřena v prosinci roku 1999 a získala podobný statut ikony jako např. Big Ben v Londýně nebo Eiffelova věž v Paříži. Jedná se o 321 m vysokou stavbu ve tvaru plachty. 7* hotel je postaven na vlastním umělém ostrově se 202 dvoupatrovými apartmány, z nichž každý má svého komorníka. Královský apartmán stojí pouhých 15 000 USD na noc a má rozlohu 780 m2.
K dekoraci hotelu bylo použito 10 000 m2 lístkového zlata a další ušlechtilé materiály jako karerský mramor nebo asuánská žula. Nejvýraznějším rysem hotelu „burj“ je dvojitá, teflonem potažená fasáda z tkaných skleněných vláken – ve dne má barvu bílou, v noci je nasvícena barevnými světly.
Z nejvyššího patra vystupuje supermoderní heliport, který používal také golfista Tider Woods jako cvičnou louku nebo Roger Fererer a Andre Agassi jako tenisový kurt. Bílá kovová konstrukce na vrcholku budovy tvoří podobu největšího kříže na Blízkém východě, který je však viditelný pouze z moře.
Odpolední čaj v proslulém baru Skyview Bar vyjde na 565 AED. Jistě tušíte, že jsem si ho dal radši až ve svém hotelu, kde byla na pokoji konvice a byl zdarma.
Českou stopu najdu všude
Dalším fenoménem je místní metro. Jedná se o nejdelší vlakový systém na světě, který neřídí člověk. Určité vagony jsou pouze pro ženy. Ve dvou stanicích metra se nacházejí obrovské lustry, které byly vyrobené v České republice firmou Lasvit. Jedná se o stanice Khalid Bin Al Waleed (BurJuman), kde je osm lustrů s názvem „Voda“, a stanici Al Rigga, kde jsou čtyři lustry s názvem „Oheň“. Tato česká firma (jsme tu asi hodně oblíbení) také zařídila osvětlení Dubajské opery, Hotelu Pallazzo Versace 5* a dalších dvou budov.
Nesmím zapomenout na klimatizované autobusové zastávky. Také jsem se projel dřevěnou lodí Abra, která přes Creek Canal slouží jako součást MHD.
Nejstarší dunajskou pamětihodností je Clocktower Roundabout. Jedná se o kruhový objezd s věží s hodinami z roku 1962. Původně byla obklopena pouští, dnes je to jedna z mála staveb, která přežila pět desetiletí vývoje.
Koření nad zlato
Rád se toulám po arabských trzích. Proto jsem si nemohl nechat ujít ani ty místní. Navštívil jsem jak trh s kořením, tak zlatý trh. V té první části byl vzduch prosycen vůněmi hřebíčku, kardamomu, skořice, šafránu, růžových okvětních lístků, kadidla a dalších. V druhé části to zase zavánělo přepychem.
Věděli jste, že Dubaj je třetím největším centrem na světě v obchodu s čistým zlatem (po Londýnu a Curychu)? Místní trh má 700 obchodů, je největší na světě a má nejnižší ceny. Nesmíte vynechat Klenotnictví Kanz, kde je vystaven největší a nejtěžší zlatý prsten, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů. Jmenuje se „Najmat Taiba“ (Hvězda Taiby), je zhotoven z 21karátového zlata, váží téměř 64 kg a stojí pěkné 3 miliony USD.
Novinkou pro letošní rok je Dubai Frame, rozhledna ve tvaru rámu v Dubaji, která byla inspirována logem Expo 2020. Rám je vyroben ze skla, oceli, hliníku a železobetonu. Je umístěn tak, že na jedné straně jsou vidět reprezentativní orientační body moderního Dubaje, na druhé pak starší část města. Náklady na stavbu byly 160 milionů AED.
A ještě před spaním, kousíček od hotelu, jsem navštívil Juice World. Vygooglil jsem si, že se jedná o příjemný saúdský džusový bar proslulý nejenom 150 fantastickými kreativními nápoji, ale také pozoruhodnými ovocnými sousošími. Moc jsem si pochutnal. A teď už jen do postýlky, abych mohl zítra vyrazit do hlavního města…
Protože jsem se však nezvykle rozpovídal, necháme si zážitky z Abu Dhabi zase na příště. 😊
