Koloběžkou z Mexika – kuráž zabalit, ke startu připravit!
Nápad procestovat Ameriku se mi zdál jako velké dobrodružství, po kterém už dlouho tajně toužím. Když jsem se však dozvěděla, že to bude na koloběžkách, vyděsila jsem se! Protože však bylo potřeba vyslat na tuto výpravu někoho reprezentativního, nakonec jsem v sobě zapřela své ustrašené já a rozhodla se vykročit za hranice své komfortní zóny. Přeci jen jsem ještě pořád panda v nejlepších letech, no ne?
Nakonec se ukázalo, že celá parta, která se na internetu prezentuje pod heslem „Kam až dojedeme“, jsou vlastně docela fajn lidé a mohli bychom si celkem rozumět. Tak jsem si s nimi přátelsky potřásla packou a vyrazili jsme.
Oblast Karibského moře je známá častým zemětřesením a hurikány. Držela jsem se raději pevně!
Cesta začala v mexickém městě Cancún, které se mi opravdu zamlouvalo. V posledních letech se stává rájem turistů, takové mexické Karlovy Vary. Nemuseli by mě dlouhou přemlouvat, abychom si chvíli užívali povrchních slastí, které toto letovisko nabízí . Mé touhy po relaxaci a hýčkání však musely jít stranou, plán byl totiž jasný – posbírat své saky paky a vyrazit směr Belize. Během první fáze naší výpravy jsme zmákli projet i Guatemalu, Honduras a El Salvador.
Byla to jízda!
Kdybych tvrdila, že jsem se nebála, lhala bych sobě i vám – byla jsem strachy bez sebe. I když jsem se to snažila skrýt, pohotově nastražené uši v kombinaci se strachy staženým ocasem mě prozradily. Lidé, které jsme během cesty potkávali však byli velmi milí. Mnoho z nich, zejména děti, si mě chtěli pohladit (trochu je podezřívám, že i šlohnout) a vyfotit se se mnou. Sice už jsem byla celá otlapkaná, což po náročných přesunech nebylo zrovna příjemné, ale radost v dětských očích za to rozhodně stála.
O mé milované výhledy nebyla nouze.
Už teď můžu říct, že svého rozhodnutí nelituju. Za pohledy, které se vám naskytnou jen jednou za život, ta trocha obav rozhodně stála!
