Salerno – začíná přihořívat, pionýry se řítí Evropou
Fajn, tak jako tohle jsme si nedomluvili. Hakuna má přimrzlé drápky k pionýrovi, já už skoro necítím čumák. To jako vážně. Jsme v Evropě nebo na Sibiři? Prý, že Itálie. To určitě. My jsme se dívaly na internet a Itálie, to jsou pláže palmy a tak. Ne zima.
No nic, prý jsme někde u Benátek. Tak snad se brzo dokodrcáme už někam jižněji. Když tak si se ségrou stopneme jednu gondolu a třeba do toho tepla dopádlujeme (nebo co se to vlastně na gondole dělá). Stejně Marek říkal, že prý máme jet nějakou kocábkou po moři. Tak třeba bysme tam takhle byly rychleji.
8. září 1943 se v Salernu v průběhu druhé světové války vylodili Spojenci. Salerno bylo během válečných bojů velmi poškozeno.
Přihořívá
Dobrá, dobrá. Už se nám začíná blýskat na lepší časy. Už dva týdny se drkotáme na pionýrech a konečně jsme na jihu Itálie. Je tu o poznání tepleji. Čekáme prý na trajekt, který nás převeze do Izraele. O nás strach nemáme, my jsme přece výstavní pandy, ale kluci už pomalu získávají vzhled místních podvratných živlů, tak uvidíme, zda je vůbec pustí na loď.
Já ani Hakuna totiž zatím pionýry řídit neumíme, ne že by to bylo proto, že jsme ženského pohlaví, ale spíše proto, že máme krátké tlapky, a tak nedosáhneme na řidítka. Salerno je moc pěkné. Takhle nějak jsme si tu Itálii představovaly. Konečně už chytáme trochu barvu, ale stále s nadějí vyhlížíme to pořádné teplo, tak snad brzo přijde.
