Blog

Nemilé a nečekané komplikace s ukradeným kolem a celním úřadem nás sice trochu pozdržely, na Peru se však rozhodně vyplatilo počkat! Ale pěkně popořádku. První dojem totiž vlastně nebyl až tak pozitivní…

Ptáte se proč? V Peru nás přivítaly nečekaně nízké teploty, na které jsme nebyli tak úplně připraveni. Na můj kožíšek je sice spoleh, ale neustálé střídání teplot mi dává docela zabrat. Co si budem povídat, přeci jen už mám ráda své pohodlí. Alpakový svetr však nakonec nebyl potřeba, zahřála jsem se totiž výšlapem do Duhových hor, během něhož jsme vystoupali z 4000 až do 5200 metrů nad mořem. Má výhledy posedlá duše opět zaplesala!

Barevné vrstvy vznikly díky různorodým nerostům, které tuto horu tvoří.

Na našem programu samozřejmě nemohlo chybět ani Machu Picchu – snad nejproslulejší místo v této oblasti. Neočekávala jsem od něj mnoho, neboť mi zkušenosti napovídají, že právě ty nejznámější turistické cíle doporučované ve všech průvodcích ve skutečnosti málokdy stojí za to. Tentokrát jsem se však spletla, a to hodně. Panebože, to vám byla taková krása!

Machu Picchu nejsou jen ruiny někdejšího města Inků. Tohle místo vás pohltí magickou atmosférou!

I když jsme si dopřáli dostatek času na rozjímání, kochání a blažené vzdychání, nemohla jsem se odtrhnout. Z toho místa vyzařovalo něco magického. Něco, na co budu vzpomínat do konce mého pandího života. Třešničkou na dortu pak byla kamarádka lama, která mě ochotně povozila na svém hřbetu. Lamy se tu volně pasou, třeba jako u nás krávy.

Ráda se přátelím se všemi živočišnými druhy. Pokud se mě tedy nesnaží sežrat.

Peru tedy rozhodně předčilo má očekávání. Troufám si tvrdit, že by nenadchlo málokoho. Tak šup s ním na váš cestovatelský „dream list“! A my už zase vyrážíme – před námi je Bolívie a poté Argentina. Těším se na další zážitky a doufám v hladký průběh. Ozvu se brzy!