Blog

Hurá! Máme za sebou další úspěšný přechod státních hranic, i když se tentokrát kluci s pionýry trochu zapotili. Celníci po nich totiž chtěli nějaké naprosto nezbytně nutné, avšak neexistující papíry, bez kterých nás do Egypta prostě nechtěli pustit. Po pár hodinách strávených na hranicích jsme je však úspěšně překročili a jedeme s větrem a policajty o závod dál. Možná jste to netušili, ale po Sinaji si jen tak, jak vás napadne, jezdit nesmíte. Neustále máte za krkem policejní eskortu, aby se vám náhodou něco nestalo.

Křížem krážem Egyptem

Nás s Hakunou policejní doprovod moc netrápí. Hlavně že je tady teplo. Toho písku by už ale tolik být nemuselo. Nevíme, čím jsme si to zasloužily, ale kluci nás vždycky vozí na předních řídítkách, tak si asi dokážete představit, co to dělá s našimi kožíšky. Písek máme až za ušima.

Písek přede mnou, písek za mnou…

Chvílemi byl ten písek všude kolem už docela okoukaný, ale jsme konečně v Africe, tak moc neremcáme. Navíc po pár náročných dnech jsme konečně natrefili na docela zajímavé stavby. Dorazili jsme totiž do Luxoru. Je to tady chrám vedle chrámu. Třeba ten v Karnaku je fakt boží. Pak jsou tady i takové divné sochy, které jsou podle kluků docela podobné nám. Prý se jim říká sfingy. Údajně jsou i několik tisíc let staré (jsme netušily, že může existovat ještě něco staršího než ti pionýři, na kterých se tu vláčíme 🙂 ).

Skryté bohatství Súdánu

No a takhle jsme si to šinuli tím pískem, až jsme opět dorazili na naše oblíbené hranice. Další africká země, tentokrát Súdán, nás již netrpělivě očekává. Patří prý k nejchudším částem Afriky (no po tom velkým pískovišti, kterým jsme teď několik dní projížděli, je těžký si představit, že by to někde mohlo vypadat ještě víc bez života).

Maximální zážitek, minimální tlačenice – doporučují dvě ze dvou pand!

A za nás teda dáváme Súdánu „palec hore“. Je to tady vážně super. Všichni se na nás usmívají. Všechno je tu doslova za kačku (což je naše jediné štěstí, protože mangový džusík tu seženete na každém rohu, ale o bankomatech tu očividně ještě neslyšeli) a všude nás vítají. Jen, kdyby tu nebyly ty otravné mouchy… A taky nás (nebo tedy spíš kluky) trápí benzín – nedá se tu skoro nikde sehnat, a tak po většinu času jezdíme tak nějak na výpary.

V Súdánu nechyběly ani divné stavby podobné těm, na které jsme natrefili už v Egyptě. Pyramidy v Karimě jsou 5000 let staré a vážně krásné. A navíc se tu nemusíte prodírat davy turistů jako u těch v Gíze. Vážně pecka – čestné pandí. Teď už se ale řítíme vstříc Etiopii, kterou si vysnil hlavně Marek. Tak uvidíme, co nás tam všechno čeká a nemine.

Naši partu hic nic nezastaví! 🙂