Výlet na Oktoberfest – hlava roztočená z piva i kolotočů

30.10.2017

Bungee

I když mám plné packy práce s cestováním po celém světě a doma si kožíšek moc neohřeju, občas si najdu čas i na kratší výlety do míst, které nejsou od České republiky tak daleko.

V říjnu se u nás počasí většinou už trošku kazí, a tak jsem hledal možnost, jak zase někam na chvilku zmizet. Doslechl jsem se, že u našich sousedů v Německu mají docela fajn akci – nějaký Říjnový fesťák. Teda oni tomu říkají Oktoberfest, ale jelikož jsem cizích jazyků znalý, zvládl jsem si to přeložit. Nooo, není tam sice takové teplo jako v Africe, ale zní to jako dobrá divočina. Prý je to tam samý kolotoč a tuplák (to teda nevím, co to je, ale tak snad to nebude žádný velký zvíře), tak jsem si zabalil malý batůžek a vyrazil jsem.

Oktoberfest

Oktoberfest se každoročně těší vysoké návštěvnosti.

Historie stejně bohatá jako kroje

Cestou jsem trošku googlil, abych jako věděl, do čeho jdu. Tak vás teď snad ohromím našprtanými znalostmi. Pro ty, kdo by náhodou nevěděli, o co jde: Oktoberfest je známý jako největší pivní festival světa. Každý rok se na obrovské ploše Tereziánské louky vystřídá asi 6 milionů lidí, aby se tady opili a užili si spoustu kolotočů a pouťových atrakcí. Celá tahle monstr akce vznikla v roce 1810, kdy se nějakej princ Ludvík Bavorský ženil s Terezou Sasko-Hildeburgskou. A měl z toho takovou radost, že pozval celé město na oslavu. No a lidem se to zalíbilo a udělali si z toho tradici.

Do Mnichova jsem se vydal autobusem – jako nic moc zábavná cesta, ale tak bavit jsem se měl až na festivalu. Už při příjezdu do Mnichova byly všude vidět plakáty na Oktoberfest, po ulicích chodili lidi v krojích a já si mohl hlavičku ukroutit, jak se mi to líbilo. Festival reprezentuje kulturu Bavorska, což je hodně bohatá část Německa, takže i kroje jsou pěkně vyšívané, naducané a ty chlapský kožený gaťata jsou vážně super.

Není stan jako stan

Samotnej areál je fakt obrovskej a lidí mraky. A to jsem tam byl ve všední den. Začal jsem teda hledat ten stan, ve kterým máme být, ale žádný áčko nikde na obzoru. Bylo mi vysvětleno, že stan je jen obrazný název, dřív to stany byly, ale teď jsou to montované budovy, každá má svoje téma a název. Při vstupu do areálu se neplatí vstupné, ale nemůžete mít velký batoh nebo tašku, ty si musíte nechat v úschovně.

Oktoberfest

O zábavu rozhodně nebyla nouze.

A pak přišel čas na zábavu. Kolotoče! Jo jo, to je moje. Začal jsem něčím lehčím na zahřátí – řetízkáčem. Nebyl to ale takovej ten klasickej, pro malý panďata. Tohle byl trochu vyšší level. Krom toho, že se točil fakt rychle, jsme vyjeli až do výšky 60 metrů a měli jsme parádní výhled na celou louku. Vítr mi čechral kožíšek, prostě jsem byl ve svém živlu. Pak jsme šli na Strašidelný hrad, který by ale měli přejmenovat spíš na směšný hrad. Vůbec jsem se nebál, jen jsem se celou dobu chechtal. Naštěstí už přišel čas na pivo.

Panda na pivu

Kolotočů stačilo, hurá do stanu. Opět bez vstupného, ale je nutné si zarezervovat stůl nebo celou kóji minimálně rok dopředu. Z venku tak ten barák ani nevypadal, ale vevnitř to bylo obrovský a plný lidí. Prý je ten jeden stan asi pro 7 tisíc lidí, to už je slušná pařba.

Sotva jsme si sedli, už jsem měl před čumákem tuplák. Tak jsem zjistil, že to není žádný velký zvíře, ale pořádně obrovský pivo. No byl skoro větší než já, ale řekl jsem si, že to zkusím zmáknout. K jídlu a pití hrála živá hudba. Po chvíli jsem se seznámil s místním medvědem Brunem, a tak jsem měl zkušeného průvodce. Jo jo, pivo dělá divy, ani nevím jak, a za chvíli jsem na sobě měl tradiční bavorský kroj včetně těch srandovních kalhot. Prostě festival, jak má být.

Panda na Oktoberfestu

S pivem v tlapce jsem našel i nového kamaráda.

V rámci naší rezervace stolu jsme dostali typický bavorský preclík, pak taky obložené prkýnko se spoustou šunek a po nějaké době ještě každýmu donesli půlku kuřete! No já to celý nesnědl, ale vonělo to nádherně. Mezi pivem a jídlem se samozřejmě můžete chodit bavit i ven. Díky tomu jsem se ještě projel na horské dráze, sjel z 80metrové věže za 4 vteřiny, vyblbnul se v Pekle a namočil si kožíšek ve Vodním světě.

V jedenáct večer už celá ta sranda skončila a já toho měl fakt plný tlapky. Ještěže je to jen jednou za rok. Pořád mám bříško úplně plné a od kolotočů si dám taky na chvilku pokoj. Možná. 🙂